Česká lékařská komora Strakonice

Vážení kolegové,

dovolte mi přednést krátkou zprávu o činnosti okresního sdružení ČLK ve Strakonicích za uplynulých dvanáct měsíců a v několika bodech zrekapitulovat, co je u ČLK nového...

Nejprve trochu dat. K dnešnímu dni evidujeme v našem sdružení 264 členů. Na rodičovské dovolené je 16 z nich a 38 je nepracujících důchodců. Zbylých 210 aktivních lékařů se dělí na: 19 absolventů (do 2 let praxe), 98 lékařů zaměstnanců, 20 lékařů ve vedoucí funkci a 68 soukromých lékařů. Od posledního okresního shromáždění jsme nově zaregistrovali 10 členů - kolegyně a kolegy Špátovou, Mareše, Chumovou, Hajzlera, Mršťákovou, Matějku, Jeřábka, Sakharovou, Muslimovou a primáře Harcubu.

Orgány sdružení zůstali beze změn, představenstvo má 9 členů, předseda Pelíšek, místopředseda dr. Mareš, v čele čestné rady stojí dr. Zoubek a předsedou revizní komise je dr. Sýkora.

V uplynulém roce nebyla činnost okresních orgánů nijak zásadně výjimečná. Máme kancelář v již zavedeném objektu hlavní vrátnice nemocnice, garantovali či spolupořádali jsme několik vzdělávacích akcí, poskytli jsme dotaci 18 mladým lékařům na zakoupení odborné literatury v celkové výši 21 tisíc Kč, orgány sdružení se scházely dle potřeby a řešily obvyklou agendu. Vyzdvihnu činnost revizní komise, předně jejího předsedy Dr. Sýkory, který se velmi intenzivně zabývá nezáviděníhodnou stížnostní agendou. Podrobnější sdělení ale ještě uslyšíme.

Přesto byl uplynulý rok zase v několika ohledech speciální. Dovolte se mi zmínit o čtyřech záležitostech trochu detailněji.

Za prvé - v dubnu jsme si připomněli a oslavili 25 let od znovuzaložení České lékařské komory. Přesně 8. května 1991 přijal tehdejší parlament zákon o České lékařské komoře, po čtyřiceti letech totalitního komunistického režimu tak byla obnovena profesní lékařská samospráva, která mohla alespoň ideově navázat na tradice lékařských komor vznikajících na území našeho státu již koncem 19. století. Věřím, že lékařská stavovská organizace má své místo i teď, byť vnímám, že řada z nás má někdy na její fungování kritický pohled. Rád bych v tuto chvíli poděkoval hlavně těm, kteří zde ve Strakonicích u zrodu komory stáli a těm, kteří se i dnes na jejích aktivitách aktivně podílejí.

Za druhé - ČLK v letošním roce spustila informační kampaň s názvem Zdravotnictví volá o pomoc. Cílem bylo apelovat na vládu, aby vytvořila tzv. krizový plán pro zdravotnictví s jasně vymezenými kroky, které budou realizovatelné ještě v tomto volebním období a přispějí ke stabilizaci systému zvýšením výdajů na zdravotnictví, nastolením spravedlnosti a pravidelnou valorizací příjmů zdravotnických zařízení, zvýšením platů zdravotníků a zjednodušením specializačního vzdělávání zdravotníků. Plán je samozřejmě mnohem podrobnější a je veřejně dostupný. Nutno uznat, že díky spolupráci s profesionální mediální agenturou byla zdravotnická témata v médiích mnohem více slyšet, ale nutno přiznat, že reálný dopad tato kampaň zatím žádná neměla, což je jednoznačně dáno pasivitou členské základny komory. Ta má asi víc důvodů, jednak nemáme moc čas a třeba ani sami nevěříme, že se lze nějakých významných pozitivních změn dočkat. Kampaň bude každopádně pokračovat i v příštím roce.

Třetí zvláštností tohoto roku bylo, že komora pořádala dva sjezdy delegátů, jeden mimořádný v září, druhý řádný pak v listopadu, oba v Praze. První se věnoval hlavně již zmíněné kampani, ten druhý měl obvyklou formu. Mimořádného sjezdu se krátce zúčastnil i ministr zdravotnictví Němeček, kde razantně odmítl kritiku delegátů a sdělil, že jím vedené ministerstvo pro vyřešení palčivých problémů ve zdravotnictví dělá maximum a žádal o podporu v politickém boji proti ministru Babišovi. Řádného sjezdu se pan ministr z již pochopitelných důvodů nezúčastnil, kritice delegátů celkem statečně čelili jeho náměstci.

Za čtvrté bych rád ještě stručně okomentoval novelu zákona 95 o vzdělávání lékařů, která teď čerstvě prošla Sněmovnou a čeká na své projednání v Senátu. Nutno zmínit, že na začátku byla až společná dohoda na komplexní změně tohoto zákona mezi ministerstvem, vysokými školami, odbornými společnostmi a komorou. V průběhu legislativního procesu v Poslanecké sněmovně však díky mnoha pozměňovacím návrhům z původní dohody nezbylo téměř nic. Komora se tak k novele zákona staví z řady důvodů negativně.

Slibovalo se radikální snížení počtu základních oborů, ve skutečnosti ubudou jen 3.

Místo slibovaného zkrácení vzdělávání dochází k prodloužení délky základního kmene ze 2 na 2,5 roku. Nově se zavádí po ukončení kmene zkouška. Celková délka vzdělávání je u většiny oborů sice mírně zkrácena, ale zákon udává před délkou specializačního vzdělávání v oboru slůvko minimálně, tzn. že například v neurologii má být délka specializačního vdělávání minim. 4,5 roku, což ale ve skutečnosti může znamenat i mnohem déle, rozhodující slovo budou mít teprve akreditační komise a je otázka, jak s tím naloží. Zpřísňuje se i výklad toho, co smí dělat samostatně lékař bez atestace, což bohužel nereflektuje současný personální stav v nemocnicích a všechny nemocnice budou mít velký problém toto nějak naplnit. Nově se zavádí tzv. funkční kurzy, které mají sloužit k prohlubování znalostí lékařů specialistů, jejich význam a dopad do praxe je zatím zcela nejasný. A mohl bych pokračovat...

Kdybych se měl podívat do budoucna, vidím hlavně narůstající personální problém ve zdravotnictví, kde jsou proti nám - kromě problémů, o kterých jsem už stručně hovořil - i demografické faktory. Stárnutí lékařů je realitou, tržní mechanismy zejména u mladých lékařů, čerstvých absolventů, také bezvadně fungují a analýzy ÚZIS předpokládají, že nejhorší období nás ještě čekají. Tak nezbývá než doufat, že kromě plánovaného navyšování počtu studentů lékařských fakult, najdou naši politici i nějaká lepší řešení.

Děkuji Vám za spolupráci.

MUDr. Michal Pelíšek