Česká lékařská komora Strakonice

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

opět po roce před Vás předstupuji se zprávou o činnosti našeho okresního sdružení a připojím i několik aktualit z činnosti ČLK jako takové.

Jak víte, Česká lékařská komora je jednou z 19 profesních samosprávných organizací, které v České republice ze zákona fungují. Mezi základní úkoly komory patří vedení registru lékařů, garance řádné kvalifikace a vzdělávání, organizace systému celoživotního vzdělávání, profesní dozor a disciplinární pravomoc a v neposlední řadě také obhajoba profesních zájmů. K zajištění toho všeho v plném rozsahu je třeba mít možná nepopulární povinné členství a finanční a politickou nezávislost na státu a dále také fungující pracovní orgány a komise, zejm. představenstvo, čestnou radu, revizní komisi, etickou komisi, právní kancelář, kancelář pro vzdělávání a licenční komisi.

Registr eviduje v současné době 54.296 lékařů, v tomto roce byl po dlouhé době poprvé zaznamenán jejich pokles, 41 % je mužů, 59 % žen, v republikovém měřítku je trendem pokles počtu ambulantních specialistů.
K dnešnímu dni evidujeme v našem okresním sdružení 275 členů. Od posledního okresního shromáždění jsme jich nově zaregistrovali 7 - kolegyně a kolegy Bálintovou, Hermu, Kalu, Klabuzai, Kolenčíka, Kopchenkovou a Yurchenko.

Představenstvo, revizní komise i čestná rada zůstaly personálně beze změn, představenstvo má 9 členů, v čele čestné rady je MUDr. Cihlová a předsedou revizní komise je MUDr. Sýkora. Všem aktivním členům všech komisí bych rád poděkoval za to, jak tu náročnou agendu zvládají ke spokojenosti členů komory.

Heslovitě zmíním několik bodů, kterými jsme se letos na okresní úrovni zabývali:

• naše kancelář vedená paní Renatou Kovářovou poskytuje administrativní podporu všem našim členům, myslím, že převážně ke spokojenosti a za to patří Renatě poděkování;
• po posouzení všech náležitostí jsme vydali několik diplomů celoživotního vzdělávání, což díky dohodě se zdravotními pojišťovnami umožňuje mj. určitou finanční bonifikaci,
• jako tradičně jsme poskytli finanční podporu celkem 30 mladým lékařům na zakoupení odborné literatury v celkové výši 36.300 Kč, představenstvo současně rozhodlo o navýšení částky na hodnotu 1500 Kč na 1 lékaře do 30 let v příštím roce;
• podobně jako některá další sdružení jsme centrální ČLK poskytli bezúročnou půjčku ve výši 100.000 Kč na pořízení tzv. nového Domu lékařů v Praze, který se stane sídlem vlastního vzdělávacího centra ČLK a současně i sídlem několika kanceláří. Pro úplnost uvádím, že pořízení nemovitosti vyšlo na 97 milionů Kč, 40 milionů uhradila komora z vlastních zdrojů, zbytek je kryt hypotečním úvěrem;
• revizní komise i čestná rada pečlivě řešila stížnostní agendu; všichni členové si zaslouží naše velké poděkování za jejich činnost. Pro zajímavost uvádím, že celostátně byl počet podaných stížností na lékaře v roce 2017 celkem 1.176, v našem OS jsme jich zaevidovali 7.
• dne 10.2.2018 proběhl revitalizovaný Zdravotnický ples, který se myslím povedl a proto jsme se rozhodli uspořádat další, který se bude konat 9.2.2019.
• A jaká témata letos ve zdravotnictví dominovala?

Po parlamentních volbách jsme se na sklonku minulého roku dočkali nového ministra. Klíčové body programového prohlášení vlády ve vztahu ke zdravotnictví lze heslovitě shrnout jako: moderní zdravotnictví, důraz na kvalitu, transparentnost, nezvyšování spoluúčasti pacientů, flexibilnější systém stanovování úhrad léků, snížení počtu pojišťoven, přenastavení smluvní sítě, zvýšení dostupnosti péče v regionech, elektronizace zdravotnictví, bezpečné sdílení dat, informace o kvalitě péče dostupné pro pacienty, úprava DRG systému, zlepšení pracovních podmínek ve zdravotnictví, kompetence mladých lékařů, postupné navyšování odměňování atd.

A jak to tedy v reálu v současné době vypadá?
Spuštěna byla povinná elektronická preskripce s ročním odkladem sankcí. Ke spuštění je připraven tzv. lékový záznam s možností kontroly duplicit, nežádoucích interakcí a kontroly léčebného plánu pacienta. Legislativní ukotvení lékového záznamu t.č. projednává Parlament. ČLK nadále prosazuje dobrovolnost systému s tím, že zejména odmítá výrazné finanční sankce s tím spojené.

S elektronizací pak souvisí i další dva body:
Elektronická evidence tržeb: ministerstvo financí postupně odmítlo veškeré kompromisní návrhy ČLK na určité výjimky z povinnosti zavedení EET pro lékaře; nicméně v současné době není zcela jasné, zda bude mít pokračování systému dostatečnou politickou podporu a zda nebude zavedení dalších etap opět odloženo.
Elektronické neschopenky: v současné době systém nepovinně používají 3 % lékařů, od 1.1.2019 by ale měly být povinné, stát na to ale není zatím připraven a není zcela jasné, v jaké podobě nakonec bude systém přesně fungovat. Zřejmě půjde o nějaký hybridní stav, kdy se bude zahájení a ukončení PN hlásit elektronicky, ale další agenda s tím spojená se asi povede nadále papírově.

Parlamentem prochází vynuceně na základě nálezu Ústavního soudu i nová regulace úhrad zdravotnických prostředků na poukaz, dle dostupných sdělení MZ by měl být systém zařazování nových pomůcek do systému úhrad pružnější a řada dosud nehrazených prostředků by měla být plně hrazena.
Ministerstvo nastavilo nová pravidla pro veřejné zakázky a tzv. zpětné bonusy v přímo řízených organizacích, zejm. tedy fakultních nemocnicích, kde se také zatím v pilotním režimu rozjíždějí i společné nákupy drahých přístrojů, léků, materiálu atd.
Za jeden z největších úspěchů považuje ministerstvo skutečnost, že v letošním roce se poprvé všechny segmenty dohodly se zdravotními pojišťovnami na systému úhrad v příštím roce. Tato skutečnost má ovšem i své odpůrce. ČLK například upozorňuje na to, že nemalá část zdravotních služeb, kterou poskytují ambulantní lékaři, zůstane i nadále ze strany zdravotních pojišťoven nezaplacená. Současně díky vyjedané dohodě padly některé dílčí dohody, které ČLK v minulosti vyjednala. Jde zejména o dohodu s VZP o prominutí regulací za překročení preskripce u AS. 

Nicméně hlavním diskutovaným tématem je samozřejmě nedobrá personální situace ve zdravotnictví, která se průřezově dotýká všech zdravotnických profesí. Důvodů je více. Nezanedbatelné jsou důvody demografické, kdy v současné době porodnost zdaleka nedosahuje hodnot před rokem 1989, navíc nyní vycházejí střední i vysoké školy vůbec nejslabší ročníky studentů narozených na přelomu tisíciletí. Rozdíl v počtu absolventů základních škol v roce 2005 a 2016 činí 45 tisíc dětí. Produkce lékařských fakult se v současné době nevyrovná skutečné potřeby dané zejm. odchody lékařů do důchodu. Problémy se snaží MZ řešit tím, že připravilo 11 letý plán, který počítá s navýšením kapacity LF o 15%. Lékaři chybí ve všech segmentech. Nedostatek personálu je dán i nízkou atraktivitou zejména práce sestry v nemocnicích, kdy statistiky jasně ukazují, že pouze 19% absolventek středních zdravotnických škol a 35% absolventek VŠ a VOŠ má zájem o práci sestry v nemocnici po ukončení školy.
Nepříjemná jsou v tomto smyslu zjištění ÚZIS, která ukazují, že v současné době jsme na personálním vrcholu a dle predikcí ústavu nyní nastane postupný pokles úvazků ve zdravotnictví.
Současně víme, že Česko vydává na zdravotní péči menší podíl hrubého domácího produktu než vyspělé evropské země. V posledních letech navíc tento podíl spíše klesal, v současné době se pohybuje kolem 8 procent HDP, což řadí ČR na 18. místo ze zemí EU, kde je průměr kolem 10% HDP. To se samozřejmě musí projevit zejména v době silného ekonomického růstu spojená s vysokou konkurencí na pracovním trhu. Lze tedy považovat spíše za zázrak, že se nedobré ekonomické podmínky díky obrovské efektivitě systému založené zejména na pracovním nasazení jednotlivých zdravotníků, nepromítají negativně do kvality poskytované péče. Na druhou stranu je třeba zmínit, že obrovské problémy s personálním obsazením zdravotnictví mají i ekonomicky vyspělejší země.

S tím souvisí i žhavé téma letošního roku, a sice rostoucí zaměstnávání lékařů, kteří mají vystudovanou jinou než českou lékařskou fakultu. V minulém roce se prvně počet absolventů ukrajinských LF vyrovnal počtu absolventů těch slovenských, v letošním roce je počet nových ukrajinských lékařů dokonce již dvakrát vyšší než těch slovenských. Problémem není jen jazyková bariéra, ale zejména zpochybňovaná kvalita ukrajinských vysokých škol. MZ podniká určité kroky v procesu uznávání jejich kvalifikace a aprobačních zkoušek. Téma by vydalo na několikahodinovou diskusi…
Specializační vzdělávání lékařů doznalo také určitých změn, zejména byla letos vydána vyhláška o vzdělávání v základních kmenech, podle které se zdravotnická zařízení začínají postupně akreditovat.

Další témata zmíním jen v bodech: probíhá reforma psychiatrické péče, do roku 2021 má postupně vzniknout 30 center duševního zdraví; probíhá také projekt DRG Restart, který by měl sjednotit základní sazby napříč nemocnicemi tak, aby se platilo za skutečně poskytnutou péči, v úhradách by měla být zohledněna taky kvalita péče, jejímuž měření se chce MZ intenzivně věnovat. Proběhnout by měla také zásadní reforma primární péče s cílem posílit roli praktických lékařů. Měl by vzniknout nový zákon o pojistném na veřejném zdravotním pojištění se zakotvením pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce.

Témat diskutovaných na letošním sjezdu bylo mnohem více, jednou větou zmíním ještě jedno: členské příspěvky se v roce 2019 zvyšovat nebudou.

Vážené kolegyně,  vážení kolegové,
závěrem mi dovolte ještě jednou poděkovat všem členům představenstva, čestné rady a revizní komise a delegátům sjezdu, kterým všem letos končí jejich mandát za veškerou činnost pro lékařskou komoru a přeji jim, ale i Vám všem ostatním hodně úspěchů v osobním i pracovním životě.

Děkuji Vám za spolupráci!
MUDr. Michal Pelíšek, MBA

12.11.2018